Úspěšné MS juniorů v mušce pohledem Honzy Bureše

Na neoficiální trénink jsme vyrazili týden před zahájením MS ve Vyšším Brodě. Ubytovali jsme se na chatě v Rožmberku u Vlasty Krále a hned první den nám proběhla revize návazců, mušek a šňůr.

Další dny jsme se pečlivě věnovali tréninku jak na „velké“ řece, tak na čertových kamenech. Taktika nám šlapala a náš trenér, Ing. Martin Musil, a manažer, Tomáš Starýchfojtů, byli dle mého názoru s taktikou spokojeni. Pak přišla ta nejhorší věc, co se po týdnu na rybách může stát, a to byl úklid a přesun na oficiální ubytování do penzionu Herbertov.

Proběhlo zahájení MS a očekávané losování. Já jsem dostal skupinu B, což znamenalo, že jsem začínal přímo ve Vyšáku.

Když jsem nasedl do autobusu, tak sektorový rozhodčí začal číst, kdo má jaké místo a já? Dostal jsem hned jedničku, která je od železničního mostu nahoru a jsou to krásné proudy, a navíc jsem tam chytal kolo nominačního závodu, takže jsem měl hned lepší náladu. Zde se mi podařilo chytit 21 ks ryb, většinou potočáka, pár sivenů a jednoho duháka k 50 centimetrům. O pár ryb jsem přišel i s mou muškou a dost mě to mrzelo, když jsem zjistil, že novozélandský závodník měl 23 ryb. Pro tým to nic neznamenalo, jelikož byl individuál a do týmových výsledků se nepočítal, nicméně jednička je jednička. Nakonec jsem ale s potěšením zjistil, že moje ryby byly tak velké, že dokázaly na CIPS porazit Zélanďana, takže jednička v sektoru.

Pak jsem šel na 3. sektor – dolní čerťáky. Dostal jsem čísla 4.-5. a na každém zde člověk stráví hodinu a půl, pak je půl hodiny pauza a jde se na druhé místo. V první rotaci se mi podařilo chytit 10 ks potočáka a v druhé jsem šel po Irovi, který naštěstí pro mě neprošel zdaleka celý úsek, takže jsem měl kus „čisté vody“, a tak se mi podařilo dolovit ještě 9 ks potočáka.

Na parkovišti měli všichni méně až na afrického závodníka, který měl taky 19 ryb, ale opět se mi povedlo zvítězit na CIPS, takže zase 1.

Ve středu se chytalo kolo jen ráno, abychom si mohli také odpočinout. Já šel na sektor pod Herbertovem, kde jsme byli ubytováni, dostal jsem číslo 4., kde polský závodník přede mnou chytil asi 17 duháků.

První hodina byla úplně bídná, chytil jsem jednu rybu a o jednu přišel. Pak jsem na vršku našel místečko s potočáky a asi 8 jsem jich během chvíle odlovil. Pak jsem seběhl dolů s těžšími nymfami, chytil nějakého duháka a začal jsem strýmrovat. Pár duháků jsem ulovil, ale Polák přede mnou je slušně probral. Skončil jsem tedy na 15 rybách, a to pro mě znamenalo pětku v sektoru. To nebylo nic moc, naštěstí kluci donesli dobré výsledky a Poláci, kteří byli po dvou kolech první, nakoupili, takže jsme se vrátili na první týmové místo. Následoval intenzivní odpočinek, dovázání pár mušek a spánek.

Ráno jsem jel na 5. sektor – pod Rožmberk, kde bylo vysazeno spousta duháků. Dostal jsem číslo 8., na kterém byl přede mnou zase Polák a chytil tu 15 ryb. Začal jsem s nymfou, ulovil jsem rychle dva nebo tři duháky a pěknou plotici. Pak jsem vzal strýmra a dochytal asi na 10 ryb. Takto jsem točil taktiku strýmr – nymfa a nalovil jsem celkem 20 ryb – jednička v sektoru. Když jsem se vrátil na ubytko, zjistli jsem, že jsme udělali tři jedničky a dvě dvojky, což byl součet 7 umístění pro celý tým. Takže skvělý, měli jsme před posledním kolem náskok 15 umístění před USA.

Do posledního kola jsem šel na trophy part v Čertovce v Loučovicích. Dostal jsem rotaci opět 4.-5. a předem jsem už věděl, že to bude těžká bída. Od rozhodčích jsem zjistil, že se zde ryb chytalo opravdu pomálu, takže jsem spoléhal na ostatní kluky. V první rotaci jsem chytil 5 ryb a ve druhé dvě a součet 7 pro mě znamenal až sedmičku v sektoru, nicméně do týmů šestku, protože můj novozélandský individuál byl zase přede mnou.

Poslední kolo bylo extrémně napínavé, protože jsem končil dřív než kluci na velký řece, a tak jsem se šel na poslední půl hodinu podívat na Honzu Wittnera, který ztrácel na svého Amíka tři ryby, a nakonec ho dotáhl na stejný počet a porazil na CIPS. Vojta ve Vyšáku taky porazil Amíka, a ještě se mezi ně vmáčkli Belgičan a Ir.

Po neoficiálních výpočtech jsme zjistili, že jsme v týmech vyhráli a byl to nádherný pocit. Já jsem celkově skončil na 10. místě, Vojta Marek byl 6., Tonda Pleskač 7., Honza Carbol 13. a Honza Wittner 14.

Byl to pro mě skvělý zážitek na domácí vodě a každému bych to přál zažít. Chtěl bych poděkovat klukům z našeho týmu za odvedený výkon a za čas, který jsem s nimi mohl strávit a užít si ho. Dále trenérovi, manažerovi a organizátorovi letošního MS, kteří do nás vkládají spoustu času a energie a velmi nám pomohli. V poslední řadě bych chtěl poděkovat našemu Středočeskému územnímu svazu a místní organizaci Brandýs nad Labem za podporu a za zázemí, které mi dopřávají jak v podobě tréninkových vod, tak v podobě materiální.

Děkuji, Jan Bureš