ZAVŘÍT

Český rybářský svaz, z. s., Středočeský územní svaz

T. Spáčil: Šampionát byl vyrovnaný, vážím si svého umístění tit

publikováno: 12.09.2023

Místem konání letošního MS v rybolovné technice bylo polské městečko Bychawa, kam jsme dorazili v úterý odpoledne.

Jelikož se tento rok pár z nás rozhodlo si udělat ještě certifikaci mezinárodního rozhodčího, tak hned ve středu ráno jsme se věnovali školení, které k této certifikaci patří.

Odpoledne již přišel čas na trénink. Samozřejmě, že za jedno odpoledne již člověk nic nedožene. Jde spíš o takové uklidnění před závodem (někdy to má ovšem opačný efekt). Naštěstí mně se zdálo vše v pořádku. Večer už proběhlo slavnostní zahájení mistrovství. Nezbývalo tedy než se dobře vyspat a doufat, že tam hned první den něco cinkne.

Ve čtvrtek ráno začal samotný závod. Je to tady. Teď se ukáže, jak jsem na tom. Hned v první disciplíně se mi povedlo získat plný počet bodů. Skvělý základ do vícebojů a můj čas stačil na kvalifikaci do finále. Na to jsem si opravdu hodně věřil, jelikož vím, že jsem tuto disciplínu schopný odházet velmi rychle. Bohužel jsem ale ve svém finálovém pokusu udělal školáckou chybu a na cenný kov to nestačilo. Nebudu lhát. To mě trochu zamrzelo. Nicméně nezbývá nic jiného, než se oklepat a spokojit se s dobrým začátkem vícebojů.

Další byla disciplína aremberg, tam jsem získal 98 bodů z možných 100. Opět tedy dobrý bodový zisk do vícebojů a další postup do boje o medaile. Finále se mi házelo krásně, ale po jednom hodu na hranu terče jsem nevěděl, jestli mi rozhodčí uznal 10, nebo pouze 8 bodů. Nicméně jsem doházel a ke svému milému překvapení jsem získal plný počet, a to o dvě vteřiny rychleji, než chorvatský soupeř se stejným výsledkem. Takže je to tam! První zlato se veze domů! To samozřejmě závodníka uklidní a získá pohodu do dalších disciplín.

Poslední disciplína dne byla muška dálka jednoruč. To je disciplína, kde se dá hodně ztratit, ale také získat rozhodující náskok. O to více jsem byl nervózní z toho, že se na hřišti opravdu hodně točil vítr, který výsledky mohl zásadně ovlivnit. Nakonec byl vítr poměrně stálý a podařilo se mi dosáhnout třetího nejlepšího bodového zisku. Finále se bohužel házelo na dvě kola, což nikdy není ideální. Do finále postupuje 8 nejlepších závodníků, ale rozměry hřiště nedovolovaly postavit 8 startů. Házel jsem v prvním kole a myslím, že lépe jsem ho odházet nemohl. Každým hodem jsem prodlužoval o pár centimetrů, což je vždy dobré znamení. Po prvním kole jsem vedl a s vědomím, že víc jsem momentálně pro vítězství udělat nemohl, jsem byl spokojený a věděl jsem, že pokud můj výsledek někdo překoná, tak byl prostě v daný okamžik lepší a s tím se smířit dovedu.

Jelikož se finále házelo dost pozdě odpoledne, tak již bylo naprosté bezvětří, takže korektní podmínky pro všechny. V druhém kole se házely opět vyrovnané hody. Na posledních pár vteřin ovšem přišel drobný poryv větru a dva závodníci zásadně své hody protáhli. Abych ale uvedl věci na pravou míru, tak to byl Čech Jan Luxa a Slovák Jan Mészáros. Oba z nich patří dlouhodobě k naprosté špičce této disciplíny, a i bez zmíněného poryvu to dost možná byl závod o třetí místo, který se mi tedy podařilo vyhrát. Hned první den tedy zlatá a bronzová medaile. Byl jsem spokojený.

V pátek ráno nás čekal obávaný skish. Také přezdívaný disciplína pravdy, jelikož zde se dá ztratit největší množství bodů. Už při rozházení byly naprosto dokonalé podmínky. Nebylo ani horko, ani zima, nefoukal vítr, svítilo slunce. Řeknete si to je přeci paráda. To se bude házet jedna báseň. Jak ale říkám „čím jednodušší to je, tak je jednodušší to pokazit“.

Bohužel moje slova se u mě potvrdila a minul jsem hned dvakrát. To je na takových závodech poměrně zásadní ztráta. Navíc jedna z chyb byla na posledním hodu a věřte, že tam naštve opravdu nejvíc. To jsem ještě nevěděl, jak moc. I ostatní závodníci to kazili, a nakonec můj výsledek nebyl totální fiasko. I když do finále to samozřejmě nestačilo.

Následovala disciplína multi skish. Ta pro mě měla tento rok zvláštní význam. Můj kamarád a kolega z reprezentace ji totiž vyhrál dvakrát za sebou. Kvůli své závažné nemoci je bohužel nucen tuto sezónu vynechat. A tak jsem si ve skrytu duše přál tuto disciplínu vyhrát ze všech nejvíc, tak aby zlato putovalo opět do Čech. Co k tomu říct? Povedlo se!

Následovala muška dálka obouruč, která se mi házela skvěle a dosáhl jsem jednoho z nejlepších výsledků. Finále se opět házelo v pozdních odpoledních hodinách, a tak byly podmínky pro všechny závodníky stejné. Tentokrát jsem házel ve druhém kole a hned první pokusy padaly do slušné vzdálenosti. Po pár hodech jsem se rozhodl přitlačit na pilu a hned jsem přidal několik metrů. Chvilku poté měl ovšem stejný nápad i estonský soupeř. S tím rozdílem, že ve vzdálenosti přes 75 m jeho muška dopadla o 20 cm dále. Byl tedy lepší a právem mu patří letošní prvenství. Nicméně si spokojený odnáším stříbro.

Sobota. Poslední a rozhodující den. Začali jsme disciplínou multi dálka obouruč, která pro mě znamená jediné. PŘEŽÍT. Naštěstí se mi to podařilo s ne tak zásadní ztrátou. Finále následovně naprosto ovládli Španělé, kteří jsou specialisté na tuto disciplínu.

Pokračovali jsme disciplínou zátěž dálka obouruč. Zde jsem možná čekal trochu více, ale nakonec jsem byl spokojený. Sice mi finále uteklo o pár desítek centimetrů, ale do vícebojů jsem bral slušné body.

Poslední disciplína byla zátěž dálka jednoruč. Zde se bude rozhodovat o všech vícebojích. První hod jsem házel do silného protivětru, ale ve srovnání s ostatními nebyl špatný. Na druhé hody vítr trochu ustal a všichni začali prodlužovat. To se povedlo i mně. Kapka dopadla ve slušné vzdálenosti, ale bohužel kousek mimo výseč. No, co Vám budu říkat. Trochu se dostavily nervy, jelikož mi zbýval poslední hod mistrovství a já potřeboval poměrně dost prodloužit. To se naštěstí povedlo! Výsledky vícebojů byly letos opravdu těsné, a tak jsem sice tušil, jak to pro mě dopadlo, ale ničím jsme si jistí být nemohli. Nakonec se naše předpoklady potvrdily a já skočil třetí v pětiboji a na druhém místě v sedmiboji i devítiboji. Povedlo se mi tedy obhájit pódiová umístění z minulého roku, a to beru jako obrovský úspěch.

A teď pro pobavení. Víte, jak jsem zmiňoval to, že jsem ještě nevěděl, jak mě nula na posledním terči na skishi bude mrzet? Tak teď to už vím. Pokud bych terč trefil, tak bych vyhrál pětiboj i sedmiboj a v devítiboji byl druhý o 0.005 bodů. Zopakoval bych tak své umístění z minulého roku. To ovšem ukazuje, jak byl tento šampionát vyrovnaný, a ještě více si díky tomu vážím svého umístění.

V závěru patří moje obrovské poděkovaní všem, kteří mě podporují a umožňují mi dosahovat takových výsledků. Dík tedy paří všem sponzorům, obci Zaječov, MO Hořovice, SÚS, ČRS, ale také rodině, trenérům a spoluzávodníkům. Bez nich by to také rozhodně nešlo.

Tomáš Spáčil

 

Fotogalerie tit

foto
foto
foto
foto
foto
foto
foto
foto
foto
foto
foto
foto
foto
foto
foto
foto
foto

PÍSKOVNA

PÍSKOVÁ LHOTA

AKTUALITY E-MAILEM

Klikněte a přihlaste se k odběru

NAPIŠTE NÁM

INTRANET

KB

POČET NÁVŠTĚV

24 283 451

MÍSTNÍ ORGANIZACE

mapa

RYBNÍKÁŘSTVÍ
MIMOPSTRUHOVÉ A PSTRUHOVÉ

mapa

MIMOPSTRUHOVÉ REVÍRY

mapa

PSTRUHOVÉ REVÍRY

mapa

LOVNÁ MÍSTA PRO
HANDICAPOVANÉ

mapa

Počasí Praha-Zbraslav - Slunečno.cz

© 2024 ČRS SÚS