Prevence v ochraně čistoty vod, vznik a vymáhání škod vzniklých na rybářském hospodaření MO ČRS.


        V Praze 2005

OBSAH:


1. Prevence v ochraně čistoty vod (str. 3)
2. Metodický návod pro postup členů ČRS při zjištění havárie jakosti vody (str. 3)
2.1. Co musím udělat když zjistím havárii? (str. 3)
2.2  Jak poznám havárii? (str. 3)
2.3  Hlášení havárie (str. 3)
2.4  Postup při odběru vzorků (str. 4)
2.5  Jak postupovat při vymáhání škody (str. 6)
2.6  Kompetence při vymáhání škody (str. 7)


1. Prevence v ochraně čistoty vod
     
V rámci místní organizace za čistotu vod a ochranu životního prostředí odpovídá referent čistoty vod  a ochrany životního prostředí, tzv. „čistotář“. Jeho činnost se opírá o čtyři základní okruhy (uvedené níže), ovšem mimo zmíněné body by měl vyvíjet i vlastní aktivitu, která směřuje k nápravě nebo udržení odpovídajícího stavu jakosti vod a ekosystémů na vodu vázaných a která vychází z individuálních charakteristik sledovaných revírů a vyskytujících se druhů ryb a organizmů.
     
Základní povinnosti čistotáře:
a) Preventivní činnost:
- evidovat a znát možné zdroje znečištění
- sestavovat pravidelné a přehledné hlášení o činnosti
- vyjadřovat se k záměrům při nakládání s vodami, zúčastňovat se vodoprávních řízení při výstavbě vodohospodářských děl a údržbě toků mající vliv na rybochovná zařízení, revíry a chráněné rybí oblasti
- soustřeďovat a evidovat a vyhodnocovat zjištění členů MO na úseku čistoty vod
- organizovat pravidelné pochůzky po revírech a rybochovných zařízeních a z těchto pochůzek následně pořizovat zápis
- řádně spravovat základní pomůcky pro zjišťování kvality vody
- neprodleně informovat výbor MO a hospodářský odbor při SÚS ČRS o závažných zjištěních v rámci vlastní činnosti

b) Výchovná činnost:
- zabezpečit odborná školení a přednášky z oboru ochrany a čistoty vod pro členy MO
- zpracovávat pravidelné zprávy o čistotě vod a předkládat je výboru MO k projednání
- s výsledky práce na úseku ochrany a čistoty vod seznamovat i nerybářskou veřejnost
- zaměřit svoji práci na výchovu členské základny, především mládeže a na úzkou spolupráci při sledování rybožravých predátorů na svěřených revírech a rybochovných zařízeních

c) Organizační činnost:
- sestavovat rozpočet pro zabezpečení činnosti na svém úseku
- pravidelně informovat výbor o činnosti na úseku ochrany a čistoty vod
- upozorňovat příslušné správní orgány (vodohospodářský, ochrany přírody) na vznik nepřípustných stavů ve vodním prostředí i v jeho bezprostřední blízkosti, jež by mohly ohrozit rybí obsádku, nebo jiné vodní organismy
-
d) Činnost při haváriích a úhynu ryb:
- řídí ve spolupráci s hospodářem veškeré práce spojené se zjišťováním původce havárie, rozsahu otravy a likvidace jejich následků
- zodpovídá za to, aby byl úhyn ryb včas nahlášen na příslušná místa (uvedená dále)
- shromažďovat veškeré podklady k řízení o náhradě škody
- zúčastňovat se jednání vodohospodářských orgánů a dalších při vyšetřování ekologických  havárií

2. Metodický návod pro postup členů ČRS při zjištění havárie jakosti vody.

Havárie jakosti vody je definována a zakotvena v  zákoně o vodách č. 254/2001 Sb. s platností od 1.1. 2002, konkrétně v §40 jako:
(1) mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod
(2) případy závažného zhoršení nebo mimořádné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvláště nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo ochranných pásem vodních zdrojů
(3) případy technických poruch a závad zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání látek uvedených v odstavci 2, pokud takovému vniknutí předcházejí
     
V §41 téhož zákona jsou shrnuty povinnosti při havárii:

(1) Ten, kdo způsobil havárii, je povinen činit bezprostřední opatření k odstranění příčin a následků havárie. Přitom se řídí havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí.
(2) Kdo způsobí nebo zjistí havárii je povinen ji neprodleně hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky nebo jednotkám požární ochrany nebo Policii České republiky, popřípadě správci povodí.
(3) Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie české republiky a správce povodí jsou povinni neprodleně informovat o jim nahlášené havárii příslušný vodoprávní úřad a Českou inspekci životního prostředí, která bude o havárii, k níž došlo v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, informovat též Ministerstvo zdravotnictví. Řízení prací při zneškodňování havárie přísluší vodoprávnímu úřadu.
(6) Osoby, které se zúčastnily zneškodňování havárie jsou povinny poskytnout České inspekci životního prostředí a Hasičskému záchrannému systému potřebné údaje
     
2.1. Co musím ve zkratce udělat, když zjistím havárii?
     
Při zjištění havárie je nutné bezprostředně provést následující:
- havárii ohlásit
- pokud možno zajistit vzorky znečištěné vody a uhynulých ryb
Konkrétní postup, jak si vést v těchto bodech je popsán v následujícím textu.
     
2.2. Jak poznám havárii?
     
Havárii jakosti vody je možné identifikovat podle následujících (nejčastějších) projevů:
- nezvyklé zabarvení vody
- zápach
- tvoření usazenin
- povlak nebo pěna na hladině
- mimořádný úhyn ryb (hromadění čerstvě uhynulých ryb, hynoucí a nepřirozeně se chovající ryby)

2.3. Hlášení havárie
     
Zákon o vodách č. 254/2001 Sb. stanovuje ohlašovací povinnost havárie v rozsahu Hasičského záchranného sboru ČR a České inspekce životního prostřed. Tyto instituce jsou ze zákona povinny informovat příslušný vodoprávní úřad.

Zde uvádíme priority při ohlašování zjištěné havárie. Instituce, kterým je havárie hlášena by měly být voleny v pořadí, které je zde uvedeno tzn., že je nutné nejdříve informovat Hasičský záchranný sbor ČR podle příslušného okresu a následně další subjekty. Vždy je vhodné o havárii informovat více než jednu instituci!
     
1. Havárii na rybářském revíru nebo rybochovném zařízení je povinen bez odkladu ohlásit každý člen ČRS.

2. Havárii hlásit bez odkladu:

a) Centrále nouzového volání:
dispečink:   112

b) Hasičskému záchrannému sboru:
dispečink   150

c) Podniku povodí – havarijní službě:
povodí Labe:  +420 495 088 730
povodí Vltavy:  +420 257 314 418

d) ČIZP:
havarijní služba:  +420 283 893 576
obor OV Praha:  +420 222 860 241
obor OV Praha HS: +420 731 405 313

e) Policii ČR:
dispečink:   158

f) Funkcionářům příslušné místní organizace ČRS (předseda, hospodář, referent pro čistotu vod, rybářská vodní stáž)

Funkcionář místní organizace, který je o havárii informován, s touto skutečností bez odkladu seznámí sekretariát ČRS SÚS v Praze, tel.: 224 934 984. Mimo pracovní dobu a mimo pracovní dny na tel.č.: 602 123 905 jednatele ČRS VÚS pana P.Horáčka.
     
2.4. Postup při odběru vzorků
     
Odběr vzorků je nezbytný a neprodlený, především z hlediska získání maximálního počtu důkazů o příčině a původci havárie, budou použity při vymáhání vzniklé škody. Odběry je nutno provádět za přítomnosti úřední osoby, jako jsou orgány policie ČR, nebo zástupce obecního úřadu. Není-li přítomna úřední osoba, je možné využít neúředních svědku a to minimálně tří, se zapsáním čísel jejich občanských průkazů. Tito svědci, úřední nebo neúřední potvrdí, že zápisy, uvedené v protokolu o odběru vzorků odpovídají pravdě. Je vhodné přizvat i zástupce firmy, nebo osobu, která havárii pravděpodobně způsobila.

1.  Odběry se provádí na těchto místech:
a) nad zdrojem znečištění
b) pod zdrojem znečištění
c) z předpokládaného zdroje znečištění (např. odpadní kanál)
d) z místa největšího hynutí ryb
e) níže na toku pod místem největšího hynutí ryb
f) z každého místa odběru musí být odebrány tři vzorky z různé hloubky vodního sloupce ( ne od hladiny) – doporučuje se první vzorek vzít padesát cm od hladiny, dle technických možností, na popisu každého vzorku uvést hloubku odběr
g) štítek vzorku musí být nedílnou součásti odběrní nádoby a musí obsahovat tyto údaje:
    - datum odběru
    - místo odběru (s podrobným popisem)
    - čas odběru
    - jméno toho kdo odběr provedl s jeho podpisem, jména svědků s jejich  podpisy
    - komu byl vzorek předán (odpovědný orgán)
h) uchování vzorku, vzorky nesmí být vystaveny náhlým změnám teplot – uchovat v chladu a temnotě. Vzorky předat v co nejkratší době laboratoři, která provede rozbory.

Odběr nad místem znečištění podmiňuje úspěšné soudní vymáhání škody. Je-li v ohroženém úseku více možných znečišťovatelů, jejichž účinky znečištění se mohou kombinovat, je třeba odebrat vzorky ze všech zdrojů znečištění. Zvláštní pozornost je třeba v této otázce věnovat odpadům od jednotlivých znečišťovatelů tam, kde jejich odpady ústí do společného recipientu (odtoku) a z něho teprve do vodoteče vlastního poškozeného toku. Vzorky vody je nutno odebírat do skleněných litrových lahví, nejlépe se zabroušenou, avšak vždy čistou zátkou. V krajním případě lze použít i láhve z plastické hmoty. Láhve je potřeba před samotným odběrem vypláchnout (nejméně 3x) odebíranou vodou. Láhev je nutné naplnit až po okraj - bez vzduchové bubliny.Velkou pozornost věnujeme označení lahví, které se musí shodovat s označením v protokolu. Vzorky se zabezpečí tak, aby nedošlo k žádným pochybnostem o jejich záměně (přelepení lepící páskou, popsání vodě odolným popisovačem, případně orazítkováním v místě spojení).
     
2. Pokud je nutné odebrat i vzorky dna (sedimentu), odebírají se v místě hynutí ryb. Nánosy a usazeniny se odebírají v množství cca 1 kg do širokohrdlé čisté láhve, která se popíše stejně jako vzorky vody (postup je shodný s postupem u vzorku vody).

3. O odběru vzorků vody, případně bahna, se sepíše záznam (protokol) o odběru s několika kopiemi. Protokol se přikládá ke vzorkům. Jednu kopii si ponecháme.

4. Odebrané vzorky se předají buď veliteli zásahu, nebo zástupci inspektorátu ochrany životního prostředí. Tento, převzetí musí potvrdit podpisem na předávacím protokolu,
(předávající je vždy první u havárie, proto jeho vzorky jsou nejsměrodatnější)!

Pro potřeby laboratoře předloží MO protokol o odběru vzorků, případně plánek odběrových míst.

5. Kromě vzorků vody je nutné odebrat rovněž vzorky uhynulých ryb. Vzorkují se všechny druhy ryb a všechny ročníky. Trofejní kusy nejsou vhodné, protože ztěžují manipulaci. Ryby se balí do pergamenového papíru. Ryby nelze balit do novin, pilin, apod. Ryby se nekonzervují! Vzorky ryb je vhodné proložit sáčky s ledem. Zásadně nemrazit! O odběru ryb se sepisuje obdobný protokol jako o odběru vzorků vody. Vzorky se předávají do dle bodu č. 4.

6. Příčinu, rozsah a náhradu škody vzniklé při havárii řeší MO pověřená správou na zasaženém revíru MO.

7. Likvidaci uhynulých ryb je potřeba provést v souladu s hygienickými a veterinárními předpisy, způsob likvidace nařizuje Odbor ochrany životního prostředí pověřené obce.

2.5. Jak  postupovat při vymáhání škody vzniklé místní organizaci ČRS při havárii?

Škoda vzniklá při haváriích se v zásadě uplatňuje podle § 420a občanského zákoníku v jeho úplném znění pod č. 47/1992 Sb., který v příslušných odstavcích zní:
(1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností
(2) Škoda je způsobena provozní činností, jeli:
a) činností, která má provozní povahu nebo věcí použitou při činnosti
b) fyzikálními, chemickými, popřípadě biologickými vlivy provozu na okolí
c) oprávněným prováděním nebo zajištěním prací, jimiž je jinému způsobena škoda na nemovitosti, nebo je mu podstatně ztíženo nebo znemožněno užívání nemovitosti
(3) Odpovědnosti za škodu se ten, kdo ji způsobil, zprostí, jen prokáže-li, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající původ v provozu a nebo vlastním jednání poškozeného.
     
Pro vymáhání škody je nezbytná ještě znalost následujících paragrafů:

§106
(1) Právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ní zodpovídá
(2) Nejpozději se právo na náhradu promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla, to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

§442
(1) Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk) a náklady spojené s likvidací škody
(2) Škoda se hradí v penězích, požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí    se škoda uvedením do předešlého stavu.

§443
Při určení výše škody se vychází z ceny v době poškození.

Škodu je možné vymáhat i v trestním nebo správním řízení, pokud je způsobením škody naplněna podstata trestného činu nebo přestupku. V takových případech je nejen vhodná, ale i nezbytná konzultace s právníkem.
     
2.6. Kompetence při vymáhání škody

2.6.1 MO vymáhá škody způsobené jednorázovými otravami, nebo poškozením rybochovného  zařízení.
2.6.2  MO vymáhá škody způsobené trvalým znečišťováním revírů nebo déle trvající provozní činností (investiční výstavba) znehodnocující revír.
2.6.3  V případě neúspěchu při jednání s povinnou osobou, nebo organizací se vymáhání provádí cestou příslušného civilního soudu.


Český rybářský svaz, Středočeský územní svaz, K Novým domkům 82, 159 00 Praha 5 - Lahovice