Tábor s vodníkem 2019 je již minulostí

Minulou sobotu údolí Berounky pod Křivoklátem krátce po poledni osiřelo a utichlo. Poslední táborník byl předán rodičům. A tím byl letošní „Tábor s vodníkem“ prohlášen za ukončený.  

Na tábor se sjelo 39 děti z celého Středočeského kraje a Prahy ve věku 9 až 14 let, zkušení táborníci i úplní začátečníci, ale všichni se zájmem o krásný koníček, a to rybaření.

Tento rok jsme podstatně změnili program, vypustili jsme tradiční výlet, neboť jsme jej vždy v předchozích letech kvůli velmi teplému počasí krátili a vynechali jsme přednášky až na jedinou, a to o plavané. Ta byla pro páteční závod důležitá, a přidali jsme olympiádu, soutěže a mini fotbalový a pingpongový turnaj pro vedoucí, které vymyslela naše taborová vedouci Eva. Ta je na toto asi úplně největší expert a zůstal již tradiční páteční velký závod.

Po seznámení s táborem, sestavení pravidel a rozdělení do družstev naběhl přichystaný program na plné obrátky. I přes to, že skoro každý den přišla přeháňka a bouřka, nikdy nám to program neomezilo.

Po budíčku a ranní rozcvičce následovala snídaně, a po ní hurá za dobrodružstvím. Děti začínaly den soutěžemi, každý den jinou. Družstva se točila po jednotlivých soutěžích, každý den jedna. Skákání v pytli na čas, běh s pingpongovým míčkem na lžíci, hod předmětem na cíl, na výběr byla obuv táborníka nebo vedoucího. Další byla poznávačka ryb, kterou vedl Dušan a někteří se i zapotili. Většina názvy ryb ze sebe sypala jedna báseň. A poslední disciplínou bylo RT na terče.

Po soutěžích se až do oběda děti věnovaly rybaření. Po obědě a nutném poledním klidu bylo na řadě koupání a slunění, tedy spíše jen koupaní. Děti v sobě rybáře nezapřou a ve vodě jsou jako doma, prostě vodníci. Koupání nám většinou vydrželo do večeře a po večeři hurá k vodě a do setmění chytat ryby. Dva večery, úterní a čtvrteční, měly prodloužené a lovilo se do půlnoci a zarověn byl táborák a buřty. To ale vydrželo opravdu jen pár děti, většinu zmohla únava a zážitky z celého dne a šly spát dřive.

Čtvrtek byl ve znamení olympiády. A to konkrétně jedné olympijské soutěže – čtyřboje. V našem podaní brodění – běh – hod na cíl – rybolovná technika. Čtyřboje se zúčastnily jak děti, tak vedoucí a celý čtyřboj probíhal na čas. Tým, který měl hotovo, se vrhl do mini fotbalového turnaje. Každy tým hral s každým a počítalo se skore.

Večer byl táborák a opékání buřtu, přijela nám zahrát country kapela a zastavil se i Jožka Petráš, který dětem nejenže zaplatil táborová trička a čepice, ale přivezl každému táborníkovi krásný plechový termohrnek od firmy, kterou zastupuje.

V pátek se vstávalo o něco později a proběhla příprava na závody. Každý tým si vylosoval sektor na dopolení závod i na odpolední a ke každému byl vylosován i rozhodčí. V závodech se soutěžilo jak týmově, tak jako jednotlivci. Po dopolední části následoval oběd, odpočinek a druhé kolo. Závodilo se do 17 hodin a po ukončení závodu většina dětí využila k poslednímu koupání v Berounce.

Hned po večeři děti zůstaly v jídelně, kde pro ně vedoucí připravili stůl s cenami a začalo vyhlašování celotýdeního bodování. První byl vyhlášen nejlépe uklizený pokoj a následně ten nejhůře. Ti druzí si odnesli odměnu v podobě deseti dřepu (což byl dětmi navržený a odsouhlasený trest za nepořádek, zlobení a zapomínání věci u vody). Ti úspěšnější obdrželi pytel plný sladkostí.

Následovalo vyhlášení celotáborového bodování týmů. Zaslouženě vyhrál tým vedoucí Evy – Čubičky, druhý byl tým Dušana – Candati a třetí byl tým Jirky – Parmáci.  Bramborovou medaili získali Alešovi Kapřici a pátí byli Kubovi Okouni. Každý tým společně obdržel krabici plnou rybářských drobností. A pak již následovalo vyhlášení závodů, první si odnesl krásný křišťálový pohár s kaprem, který věnoval hospodář MO Křivoklát, a několik drobností ze stolu cen. Mezi všechny děti se rozdělila spousta cen od našich sponzorů, kterým tímto děkujeme.  Děti z nich měly velkou radost.

Od sobotního rána už bylo na programu jen balení věcí, úklid pokojů, loučení a nezbytná výměna telefonních čísel a odjezd s rodiči domů.

Závěrem bych chtěl poděkovat rodině pana Parožka z rekreačního zařízení Ludmila, který se o nás celý týden jako vždy luxusně staral.

Tak Berounko opět za rok ahoj.

Jiří Eichler, vedoucí tábora