Český rybářský svaz, z. s., Středočeský územní svaz

publikováno: 06.02.2021

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) v tomto týdnu zveřejnila doporučení Evropské komisi, které by v případě přijetí postupně postavilo prodej i použití olověných rybářských zátěží mimo zákon.

Proti tomuto opatření, které dlouhodobě odmítá i Česká republika, budeme společně s myslivci a dalšími  dotčenými subjekty bojovat i nadále.

Další zakázka z dílny EU, o kterou nikdo z nás nestál, ale kterou si zaplatíme z našich daní. Místo toho, abychom řešili podstatné problémy, které skutečně trápí naší vodu a přírodu obecně, jako je zatížení povrchových i podzemních vod pesticidy, látkami hormonální povahy, nebo lokálně specifickými polutanty, zabývá se ECHA olovem. Nikde v ČR nebylo prokázáno zvýšení hladiny olova v rostlinách a zvířatech v důsledku provozování sportovního rybolovu. A to přesto, že olovo používáme na řadě našich revírů déle než 150 let!  Ptáte se proč? Olovo je kov odolný vůči korozi – proto se nerozpadá, obalí se vnější vrstvou, zpravidla se díky vysoké hustotě propadne níže do bahnitého substrátu a s okolím pak vůbec nekomunikuje. Navíc nejsou k dispozici dostatečné studie o dopadu případných alternativ za olovo na životní prostředí. Mohlo by se tedy stát, že olovo nahradíme materiály s opravdu negativními vlivy na přírodu, a to přeci nikdo nechceme.

Jestliže jsme kdykoliv v minulosti měli problémy s olovem, jednalo se o difúzní zatížení olovem – mikročásticemi, které pocházely z výfukových zplodin automobilů (tetraethylolovo se přidávalo jako antidetonační přípravek do olovnatého benzínu). Jistě jste také slyšeli o Římanech, kteří se otrávili olovem – ovšem oni přímo konzumovali octan olovnatý jako sladidlo. Nejen, že dnes by nikoho nic podobného ani nenapadlo, ale případy však s použitím olova v rybářství, jak račte uznat, ani okrajově nesouvisí! 

Strašení otrávenými dětmi a ptáky je účelová mediální bublina s cílem vyvolat hysterii mezi lidmi a uměle získat podporu pro návrh, který se nezakládá na objektivním zkoumání skutečnosti a pro jehož podporu neexistují tvrdá data. Zamyslete se, kolik olověných kulek zůstalo v krajině po každé bitvě – leží zde dodnes a na těch místech jsou orná pole. Kdyby to bylo tak, jak to líčí ECHA, sklízeli bychom zde po staletí pšenici s pětikilovými klasy plnými olova. Ale nic takového se prostě neděje, dokonce zde ani nejsou zvýšené hodnoty olova. Vezměme rozum do hrsti a nepřijímejme nekriticky všechno, co se nám někdo snaží podstrčit, byť na zlatém tácku.

Odkaz na celé znění článku najdete ZDE.

Ing. Pavel Vrána, Ph.D., tajemník odboru Životního prostředí a čistoty vod