Český rybářský svaz, z. s., Středočeský územní svaz

publikováno: 04.07.2024

V sobotu (8. 6.) se nám splnil sen, kdy jsme jako tým českých handicapovaných rybářů získali na mistrovství světa v Bulharsku bronzové medaile.

Nebyla to k nim vůbec jednoduchá cesta, a to doslova. Dva dny, s přenocováním ve Srbsku, jsme putovali do Plovdivu, kde se konalo MS handicapovaných rybářů v plavané, a tam jsme pak během tréninkových dní čelili obrovským vedrům.

Teploty ke čtyřicítce dají zabrat zdravému člověku, natož pak nám. Navíc přímo na veslařském kanálu, kde se před horkem nedalo skrýt, se odehrávalo vše, od slavnostního zahájení až po závod a vyhlášení výsledků. Naštěstí se v den závodu výrazně ochladilo, což pro nás znamenalo úlevu, ale zase jsme netušili, jak na to zareagují ryby.

Podmínky ale byly pro všechny stejné a museli jsme se s tím vším poprat. Páteční závodní den nám vyšel podle představ a z kanálu jsme navečer odjížděli s průběžným třetím místem. Byli spokojeni, ale věděli jsme, že sobota bude pro nás těžká, protože jsme chtěli udržet tuto pozici stůj, co stůj. Pochopitelně jsme si vzpomněli i na předloňský šampionát v Maďarsku, kde jsme po prvním dnu drželi čtvrté místo s minimální ztrátou na bronz, a nakonec z toho bylo šesté místo. Něco takového jsme již nechtěli dopustit.

V sobotu od čtvrté hodiny ranní nám kluci míchali krmení, náš kuchtík Standa Komenda chystal snídani a na svačinu smažil řízky. Prostě jsme nechtěli nic ponechat náhodě, všichni dělali maximum, abychom si na konci dne nemuseli vyčítat, že jsme něco podcenili.

Samotný závod byly velké nervy, dávali jsme do toho úplně všechno, přesto poslední půlhodinu jako když utne, ani jeden z nás neměl záběr. To jsme znejistěli, i když trenér Vláďa Vyslyšel s Honzou Porhanslem rychle počítali a říkali, že by to mělo na tu bronzovou placku stačit.

Stačilo. A my byli ve velké euforii.

Chceme poděkovat našim skvělým asistentům, kteří jsou naší neodmyslitelnou polovinou a bez kterých se neobejdeme – Zdeněk Rovnaník, Miroslav Horálek, Markéta Nováčková, Dušan Bednařík a Jiří Mačo, trenérovi Vláďovi Vyslyšelovi, který nás nenechal vydechnout a kladrubskému triu Jan Porhansl, Pavel Kletečka a Stanislav Komenda, kteří se o nás maximálně starali.

Poděkování i všem našim sponzorům, Českému rybářskému svazu, a především našemu Středočeskému územnímu svazu, který nám na Záhorské vytváří skvělé podmínky a finančně každému z nás přispěl na cestu.

Osmileté čekání na medaili skončilo. Každý závodník ví, že k úspěchu potřebuje i kus štěstí, u rybářů to platí dvojnásob. To nám v uplynulých letech scházelo, snad jsme to konečně prolomili a na další medaili už nebudeme čekat zase osm let.

Za celým český tým handicapovaných rybářů Petr Krym